Novinky a aktualizace

Srpna 2019:

Český černé divadlo HILT Praha dosáhla mezinárodního uznání vítězstvím v soutěži na vytvoření představení pro odhalení elektromobilu Porsche Taycan v čínské Šanghaji. Tento úspěch podtrhuje celosvětové uznání české školy černého divadla, zejména proto, že odhalení prvního elektromobilu Porsche, přímého konkurenta Tesly, bylo automobilovým světem netrpělivě očekáváno.

Pro ty, kteří tuto uměleckou formu neznají, se zdá, že černé divadlo vytváří magické iluze. Tanečníci se zdají vznášet, rekvizity se vznášejí vzduchem a vše působí elegantně a bez námahy. Za magií se však neskrývá žádné skutečné kouzlo, ale pečlivě vytvořená iluze, která využívá souhru světla a tmy – a spoustu tvrdé práce.

Černé divadlo, narozené v Československu v 1970. letech XNUMX. století, bylo průkopníkem divadelního umělce, scénografa a režiséra Jiřího Srnce. Inspiroval se světelnými a stínovými představeními ve Francii, vyvinul inovativní technologické postupy a vnesl do nich nespočet nápadů, čímž založil fenomén černého divadla, jak ho známe dnes.

„Na jevišti jsou dvě skupiny lidí: tanečníci a ‚černí herci‘. Pokud během představení vše dobře probíhá, černošské herce nikdy nikdo nevidí,“ vysvětluje Klarisa Císařová, choreografka a tanečnice divadla HILT Black Light Theatre. „Černí herci, jak napovídá jejich název, nosí černé oblečení, které neodráží světlo, včetně kapucí a rukavic. To jim umožňuje nepozorovaně pohybovat s rekvizitami nebo asistovat viditelným tanečníkům, kteří mají na sobě kostýmy vyrobené z látek reagujících na UV světlo. Vytváří se tak iluze, že tanečníci nebo rekvizity létají vzduchem, zdánlivě sami od sebe. Čím jsou zručnější, tím lepší je iluze.“

Míříme do Číny!

Možnost vytvořit představení v Číně divadlu HILT málem proklouzla mezi prsty díky spamovému filtru. „Měl jsem telefon s operačním systémem Zenfone a neustále mi chodil spam s novinovými články, což mě docela štvalo,“ vzpomíná Theodor Hoidekr, režisér, režisér a tanečník divadla HILT Black Light Theatre. „Málem jsem přehlédl e-mail od pana Zena Zhonga z Číny, který dorazil začátkem července.“ Zhong, ředitel největší čínské zábavní agentury SeasonOnStage, kontaktoval HILT s dotazem na jejich zájem o spolupráci na krátkém představení černého divadla. Zmínil se pouze o tom, že by se jednalo o představení v Šanghaji pro německého partnera na slavnostním uvedení nového vozu na trh. Překvapení bylo pro všechny, protože čeští zástupci se až na místě dozvěděli, že se jedná o prestižní představení Porsche Taycan.

České umění bere divákům dech

„S naším divadlem jsem dělal podobné akce po celém světě,“ vzpomíná Hoidekr. „Proto mě překvapilo, že v tomto případě klienti chtěli pouze režiséra a choreografa.“ Ředitel divadla nepochyboval o tom, koho zavolat: Klarisu Císařovou. Vlastně tehdy Pivodovou, což mohl být jediný zádrhel, protože krásná tanečnice a choreografka se chystala vdávat. Zvítězila však profesionalita a touha po jedinečném zážitku. Poté, co HILT uspěl ve velké online soutěži, jen týden po svatbě, cestovala do Šanghaje s Hoidekrem místo svého manžela.

„Cíl byl jasný: vytvořit show pro světovou premiéru Porsche Taycan s 20 místními tanečníky s vědomím, že musíme být perfektní, abychom neztrapnili Českou republiku,“ říká Theodor Hoidekr. Císařová dodává: „Mým úkolem bylo vymyslet choreografii k dané hudbě, jak se budou pohybovat viditelní a neviditelní tanečníci. Například když jeden z tanečníků měl scénu s létáním, musela jsem vymyslet, kolik lidí ho ponese a jak. Nejtěžší je, aby iluze letu vypadala věrohodně.“

Taková vystoupení mohou být i nebezpečná. Například jeden z viditelných tanečníků měl moment, kdy spadl z výšky dozadu, takže bylo nutné přesně koordinovat jeho neviditelné kolegy, aby byli ve správný čas na správném místě a zabránili tak zranění. „Tanečník musí v takové chvíli svým kolegům hodně důvěřovat,“ krčí rameny Klarisa Císařová. „Pokud se iluze v černém divadle podaří, nejenže diváci nevidí černé tanečníky, ale ani on sám. Takže pád z výšky dozadu do tmavého prostoru není snadný úkol.“

Sehraný tým

V tanečním sále Šanghajského mezinárodního tanečního centra čekala na Hoidekra a Císařovou skupina dvaceti mladých tanečníků ve věku od osmnácti do jednadvaceti let. Začátky nebyly jednoduché, protože vysvětlit dvaceti tanečníkům, z nichž ani jeden nemluvil anglicky, jak české černé divadlo funguje, k čemu slouží a jaký efekt se nakonec vytváří, byla docela výzva. „Alespoň jsme jim online ukázali nějaké ukázky z černého divadla, aby věděli, do čeho jdou,“ směje se Klarisa. „Museli pochopit, že některé z nich budeme oblékat do černého, a pokud všechno půjde dobře, vůbec je neuvidí. Čehož jsem litovala, protože všichni byli neuvěřitelně talentovaní. Ale přijali to a bylo vidět, že si to užívají.“

Čas byl klíčový a všechny čekala tvrdá práce. Naštěstí se mladí svěřenci českého režiséra a choreografa učili velmi rychle. „Naučili se to za den a půl a druhou polovinu druhého dne jsme strávili jen laděním celého představení,“ říká Klarisa Císařová. „Všichni přesně dodrželi termíny. Pokud mělo začít v deset, tak byli všichni prostě v deset rozcvičení a připraveni a podle harmonogramu se nedalo skončit před šestou. Totéž ale platilo i pro přestávky. Jakmile udeřila půl jedné, začala obědová pauza a nic ji nemohlo zastavit.“

Nespokojenost a nervozita obou českých perfekcionistů vrcholila. „Situace na sále byla místy tak náročná! Osm tanečníků stálo napravo od jeviště, po určité akci vycházelo do tmy za nimi a v tu samou vteřinu se vlevo s deseti tanečníky dělo něco jiného,“ kroutí hlavou Hoidekr. „Nebyla to běžná taneční choreografie. Vidět byl jen hlavní tanečník a ostatní museli pomocí rekvizit a různých krytů vytvořit kouzlo černého divadla...“

Hoidekr a Císařová věnovali celý večer přesnému počítání hudebních rytmů v každé sekvenci scénáře a neustále se věnovali zvedacím pohybům, saltům a dalším tanečním prvkům. Pomohlo i to, že režisér i choreograf byli původně sami tanečníci, takže v případě potřeby mohli spoustu věcí sami předvést na místě. „Na konci zkoušky druhého dne jsme konečně cítili, že je produkce spokojená a uznala, že Češi přijeli odvést dobrou práci,“ říká spokojeně Hoidekr. A úsměv jim zůstal i následující den, kdy se zástupci umělecké agentury přišli na zkoušku podívat o den dříve, než bylo původně plánováno, což jim umožnilo poskytnout první zpětnou vazbu. Naštěstí byla pozitivní.